Sunday 28 February 2016

28. 2. 2016 - alle Regale sind leer.

Všechno začíná být příliš složitý.
Španěl se nakonec na poslední chvíli před plesem hlásí o slovo a okolo deváté mi nastavuje rámě. Zaplatila sem šest stovek za ruce okolo ramen, propletený prsty, jeho teplej dech, pár pus a očividně i za to, aby na to zase rychle zapomněl. S dalším dnem sedíme znovu každej u jinýho stolu, on v bílé polokošili, já ve vytahaným černým triku, vyčerpaná emoční přemírou.
Teplo a čtvrteční oldiesky by měly urychleně skončit, protože hrozí, že utonu ve vlastních slzičkách. Ale kdo by měnil ty momenty, kdy odcházím s pěti pivama a třema panákama v krevním oběhu a platím 81 korun. A tu radost ze stále stejných tváří, hloupejch vtipů a nápisu "pivo za sex".. Co kdyby jsi tam přestal chodit ty?

Komičnost situace,
S jednou rukou okolo mých ramen
A propletenými prsty -
"líbí se ti můj brácha?"
"Nevim, asi docela jo."
"Tak já se zeptám jeho a nějak to uděláme." 
Chce se mi nad tím pozastavit, ale vlastně už ničím nepřekvapuješ.
Kdyby mi bylo pět, tak budu brečet a bušit ti pěstičkama do žaludku.

"Ale nebezpečná jsi."
"Jakto?"
"Protože jsem tě vzal k vodě."
"A?"
"A vím, že jsi zatraceně sexy." 

Bundakluk dělá stejnou blbost, jako se podařila kdysi mně. Pod lihovým oparem mě zve do postele. Ne, ale dík.

Z těch všech pavoučích sítí mi jde hlava kolem.
Přes židli mi visí kostkovaná Policajtova košile, která je následkem svrškové výměny. Mocmoc zábavnej večer, když se do muziky svíjí tři kluci v dámských tričkách a holky ve velkejch košilích. Takhle se čas od času baví místní.

Životní otázkou je,
Kam se poztrácely všechny moje pinetky?

Wild Blonde*


Friday 26 February 2016

26. 2. 2016 - fuck you #2

Wir haben alles gesehen,
haben schon alles gemacht,
haben alles gefühlt
und haben schon alles gedacht.

Německej rap znovu prostupuje všechny zdi.

Už s polednem do sebe klopím prvního skořicovýho Jacka.
Sama sobě se vysmívám,
Když si uvědomím,
Jak se mnou dokáže zamávat tmavovlasej idiot.

Naplánovanej ples nejspíš padá,
Jelikož jsem okázale ignorovaná.
Kéž by si aspoň někdo ty lístky koupil.

Seš zmrd. Seš prvotřídní zmrd.
Mírnější slova pro to ani nejsou.
Doufám, že jednou budeš litovat toho,
Kolik lidí jsi od sebe odehnal.
Stejně jako jsem toho kolikrát litovala já.

WB*

Monday 22 February 2016

22. 2. 2016 - ex offo de iure.

Vobčas přemejšlím nad tím, jestli by nebylo lepší bejt na holky. Rozuměly by mně stejně jako já sama sobě. Umí se usmát přesně tak, jak já potřebuju. Pusy na tvář chutnaj stejně jak vod tmavovlasejch donchuanů a mám chuť to v chodbičce na záchod zkusit. Not enough drunk, not enough crazy. Ok, holky, vůbec netušíte, vo co přicházíte.

Bundakluk pochopil. Tleskám. Po jedné noční hodině mi do tmy září "že napoprvé špatně odhadnul pocity z toho, že jsme se viděli." Dík. Prostě to zlomíme. Když se mě Španěl ptá "a to je ten, co ti mačkal hlavu?", tak se vlastně i docela bavím.

Moc ráda se jenom koukám na to, jak kluci hrajou deskovky. Je to příjemný. Nekomunikujem. Jen koukám. Je to příjemně familiérní okamžik.
Naše diskuze se hodně scvrkly. Vypadaj asi takhle.

"jsem smutná."
"Poď mě obejmout."
"Máš doma M.?"
"Jo."
"Hm"

A pak už tak nějak jenom fyzicky souzníme. Psychicky vůbec. Psychicky jsme vlastně každej někde úplně jinde.

Kolik v životě sežere sprchování?
A jídlo?
A koukání na pěkný lidí?
A líbání?

Tonout anebo plout?
Hořet nebo vyhasnout?

WB*

Friday 19 February 2016

19. 2. 2016 - dive in with me.

Když se v dešti kymací slečna, spoře oblečená, svlíkám svou bundu, nabízím ji cigaretu a s větou "chlapi jsou zmrdi, viď?" poslouchám příběh o tom, jak měla odjet do Španělska (paradox, lol.) a její partner beze slova zmizel. A když Policajt bez jedinýho slova přivolává taxík, poprvé v životě dostávám pocit, že nehrajem na dojmy ani na plusový body, ale jednoduše na lidskou solidaritu.

Vobčas je mi líto, že všichni ti hodní kluci,
Co mají srdce na správnejch místech,
Trpí kvůli zmrdům.

Španělovi se topím v kávové sedlině,
Stojím s ním u vodky s tonicem,
Zas příznačně hraje Chuck Berry
A neustále ty zdrobnělý oslovení.

"Když mi v následujících dvou týdnech napíšeš,
 vždycky ti pomůžu.
A vlastně v následujících deseti letech a dvou týdnech, 
protože tě mám rád."
/do jaký míry si můžou lidi jako my hrát na kamarády?/

A tak mě vobčas pohladí po tváři,
Dá pusu do vlasů
A pozve na kafe,
Aby měl tu podlahu pod sebou neustále čistou.

Mlíko, pivo a tousty.
Mužský sítě.
Neustálý vylívání svejch realit,
Aby pochopili, že klepou zbytečně.
Nechápou.
Oldies hity.
Taneční kreace.
Španělova paperbacková knížka.
Pozitivní obličeje.
Slzičky
A moje máma, která je umí nejlíp setřít.
Psychický vyždímanosti.
Duševní rzi.
/- život posledních dní/

Wild Blonde*


Ale to šestnáctiletý dítě z romskýho muzea by řeklo - všechno je lepší než válka.

Wednesday 3 February 2016

3. 2. 2016 - srdce a rap.

Slavím narozeniny a vlastně si z toho slavení nic nepamatuju.
Chuť skořicovýho Jacka a časový rozmezí mezi pátou a devátou.
Všechno startuje panák kvalitního rumu s dědečkem. Je mu devadesát. Na svoje dvacetiny přemýšlím nad tím, co bude, až on nebude.
U vedlejšího stolu sedí ze začátku Španěl, jen se na něho chcu vobčas kouknout. To, že zapomněl, mě ale sere, mezi náma. Přesto mu odpustím každej křivej pohled, protože je smutnej. A tak se mu zítřejším šálkem kafe pokusím zlepšit auru, protože i od vedlejšího stolu slyším jeho těžkej dech.
Myslím, že já a Brunetka z jeho postele, jsme jediný holky, kterým je z něho smutno. Myslim, že ona je člověk, kterej ho miluje stejně jak já.

Domů mě doprovází Policajt. Ráno se pomodlím, aby si nic nepamatoval. Pamatuje si víc než já. Dnes v 17:30 kino.

Kdybych si nebyla jistá tím, že Maják ví naprosto jistě o mé slabosti pro Španěla, tak bych měla možná i morální kocovinu. Let's say, že moje náklonnost byla prostě a jednoduše přátelská. Schoulit se mu v klíně a plakat, to bych chtěl.
Achjo, možná tu ta morální kocovina přece jen trochu je.

Už mě ani Hanz jako záplata nebaví. Díky Bohu, že to nikdy nebral vážně ani jeden z nás.
Měla bych si přestat látat rány cizíma penisama. A tak trochu truchlit kvůli Španělovi. Ale whatever, kino s Policajtem, Majkl V. s Tanečníkem, pár slov s Košilí.. Zapláču doma, večer.

Můj životní styl se znovu naklání na dost špatnou stranu. Když leju, všechno je dobrý. Když ne, jsem dost smutná panda. Čím jiným než penisem se látaj rány?

Wild Blonde*

Chuť brečet v náručí tomu, kvůli komu brečím.