analyzuju, kam všechno půjde, až se stejně jako kdysi já poddáš touze po novějším.
budím se z nočních můr a neznám jistoty, uklidňuju se z tebe sálajícím teplem, které je v poslední době ale stále mihotavější.
někdy tě chci opít jen proto, že mi pak zalepíš rány vstřícným slovem. po dlouhé době přestávám mít strach z kombinace tebe a pátýho půllitru.
cítím falešný úsměvy a smutky, který nedokážu vyléčit. když po roztříštěným týdnu zazní "myslel jsem, že se rozejdeme.", konečně chápu, že to nejlepší, co bych teď měla udělat, je vzpříčit se touhám a utéct, protože až mě tyhle slova zastihnou v ještě hlubší zaslepenosti, přijdu o svoji duši a poslední emoci.
nesnažíš se měnit náš vztah k lepšímu, snažíš se posouvat dopředu mě a sám zůstáváš někde vzadu. cítím, jak doufáš, že tě někde zapomenu..
toužím po
dostatku času
polovičním úsměvu
upřímných diskuzích
zaujatých otázkách
a propojení.
tonu
wB
No comments:
Post a Comment