21. 1. 2018 - dno

nejvíc si uvědomíš, žes klesla na samý dno, když v sedum ráno sedíš v nonstopu, necháš se zvát na pivo a následně hraješ fotbálek s čtyřicátníkama. imponuje ti i ten mladej cigoš, co ti říká, že máš pěkný oči.

ujdeš 8 kilometrů, protože šalina se rozhodne zastavit a už se nerozjet, a během toho ani nepřemýšlíš. jdeš sněhem, je ti zima, ale vlastně to ani nevíš. byla bys schopná lehnout do sněhu a umrznout k smrti, protože fyzickej pocit je podřadnej.

bereš drogy bez rozmyslu. půllitry piva střídaj půlitry tvrdýho. cigarety mizej a už ti reálně chyběj i v domácím prostředí.

znovu přemýšlíš, že všechno zahodíš. k psychiatrovi nepůjdeš a na zkoušku taky ne. radši zůstaneš v posteli.

nebojíš se. městem chodíš beze strachu, že ti někdo ublíží, protože na tom už nesejde. teoreticky vlastně chceš, aby někdo přišel a podřízl ti krk.

deset hodin v kuse jsi schopná ležet a koukat do zdi.


a tohle je to úplný dno.
když jsi o něm mluvila před měsícem, ani zdaleka jsi nevěděla, co to vlastně znamená.

WB

17. 1. 2018 - we might be dead by tomorrow

zlobím se sama na sebe, že jsem z tebe udělala svůj vlastní vesmír.

procházím před tvými dveřmi a stále doufám, že vyjdeš a vezmeš můj obličej do svých dlaní. omluvíš se, že jsi si neuvědomil, co ve mně ztrácíš.
a potom budeme nerozbitní, nezlomitelní a stále stejně dětinští.

stále tě cítím z vlastní kůže a připomíná mi tě vše. výrazně a čistě tě slyším v sobě rezonovat.

jsem šťastná za finální tečku, kterou jsi mi ukázal, že ti na mě nikdy příliš nezáleželo. že jsem byla dalším z tvých žebříků, kterým jsi si potřeboval něco dokázat. že nejsi tak na hovno, jako se cítíš. že pro někoho stále něco znamenáš.

znamenal jsi. snad ještě více, než jsi očekával.

a snad jsi si užil, když jsi postupně s potěšením rozdrtil mou sebedůvěru, lásku a odvahu  bojovat.

my mornings, they're all empty now
my evenings, they're just the same
now maybe I've been thinking wrong about you boy
and you ain't really the one to blame.

12. 1. 2018 - the less i know the better

přistihnu se, že váhám, jestli to jediný, co od tebe momentálně chci, není doopravdy jenom zvuk přezky na pásku a zvláštně výrazná chuť tvý kůže.
přistihnu se, že se bojím momentu, kdy budeš spát s jinou, ne momentu, kdy ji budeš doprovázet domů a dělat závětří, když si bude chtít zapálit cigaretu.

na to, abychom spolu dokázali něco jinýho, než jen šukat, koukat na seriály a jíst, je zapotřebí nás obou.

snažím se chodit, spát, jíst a žít pro něco jiného než pro tebe. ale stále víc si uvědomuju, že to něco musí bejt někdo. a ten někdo nesmím být já. a tím pádem je rovnice nedokončitelná, protože mužský pohlaví záměrně míjím. a ženský mě serou.

jsem k smrti unavená. standardně jde o existenciální klišé, ale po dlouhé době jsem přestala čerpat energii z tvýho optimismu a uvědomila si, jak jsem po tom roce vysátá.

chtěla bych zpět ten letní moment, kdy stojíš uprostřed města a naprosto cizím lidem říkáš, že jsem nejlepší holka na světě.

she said it's not now or never
wait ten years we'll be together
I said better late than never
just don't make me wait forever.

8. 1. 2017 - AM

nothing seems as pretty as the past though,
that Bloody Mary's lacking her Tabasco,
remember when he used to be a rascal?

oh the boys a slag, the best you ever had,

the best you ever had is just a memory and those

dreams weren't as daft as they seemed, not as daft as

they seemed my love when you dreamed them up.